Dáša a Nika – rok 2013

Zima 2013

Rok začal očekáváním štěňátek naší Dášenky, která se jí měla narodit kolem poloviny ledna.

Dášenka s bříškem

13.1.2013 ráno ve 4 hod. začala být Dáša nervózní a začala neklidně chodit. Bylo jasné, že se připravuje na porod. Vzala jsem jí do připravené porodní bedny a za hodinu to začalo. Dáša se snažila, ale nějak to nešlo. Raději jsem zavolala veterináře, který do hodiny dorazil a zjistil, že je třeba jet do ordinace, protože v porodních cestách je zablokovaná prázdná placenta. V ordinaci zkontroloval břicho ultrazvukem a zjistil, že tam jsou dvě velká štěňata, ale bohužel jednomu už tluče velmi pomalu srdíčko. Byl to kluk, který se po vyjmutí z dělohy už neprobral. Snažili jsme se ho hodinu oživovat, ale bohužel. Bylo nám moc smutno. Takže Dášence zbyla pouze holčička Alexa, která vážila 230 g :)
Dášenka se projevila jako správná mamina, poctivě se o malou starala a první měsíc se od ní vůbec nehnula.

 

Dášenka a Alexa (15.1.2013)

 

 

Začátkem února jsme nechaly Dášenku a Alexu v péči Jirky a vyrazily jsme s Nikou na mezinárodní výstavu do Brna. Nice se zadařilo a ve třídě mladých získala oba dny nejvyšší ocenění – V1, CAJC a BOJ. Tím splnila podmínky pro udělení Český junior šampion a také Klubový šampion mladých :)
Únor a březen jsme s Nikou pokračovaly v tréninku agility na našem cvičáku v Rakovníku a také jsme začaly dojíždět na tréninky do Kladna k Monice Šaling.
Nejvíce času jsem však věnovala naší malé princezně Alexe. První měsíc strávila s mamčou Dášou zavřená v koupelně a ve 4 týdnech se obě přestěhovaly do kuchyně, aby si malá zvykala na Niku a na ruch domácnosti :) Za dva dny si už malá hrála s Nikou a Dáša to tolerovala. Ve stejné době jsem malou začala i přikrmovat granulemi pro štěňata, i když mlíčko od mamky k tomu dostávala do 6 týdnů :)

 

Alexa 6 týdnů

 

V 9 týdnech (v polovině března) si pro naši malou princeznu Alexu přijeli noví majitelé. Myslím, že lepší páníčky si ani naše malá Alexa nemohla přát. Jsem moc ráda, že měla takové štěstí.

Alexa s paničkou Evou

Dášenku jsem po odchodu Alexy kompletně otrimovala s tím, že vyrazí na výstavu až v červnu. Přemýšlela jsem, zda ji vzít také na tréninky agility, ale pak jsem se rozhodla, že jí nechám odpočívat a budeme trénovat jen na zahradě.

Jaro 2013

Jaro jsme zahájily s Nikou mezinárodní výstavou v Českých Budějovicích, kde Nika dostala svého prvního BOBa – tj. nejhezčí pes plemene :)
Celé jaro se Nice na výstavách dařilo, v Čechách, v Rakousku i v Maďarsku, kde jsme se zúčastnily v Budapešti Světové výstavy a Speciální výstavy teriérů při světové výstavě. Speciální výstava teriérů v Budapešti pro nás začala opravdu zajímavě. Když jsme došli ráno k autu, zjistili jsme, že nějací frajeři nám v noci ulomili na autě anténu. No nic, odnesla to jen anténa, auto nám zůstalo. Když jsme dojeli k výstavišti a vyndali trimovací stůl, zjistili jsme, že upínací šroub jsme asi někde včera ztratili. No nic, nějak to upevníme na místě. Když jsme došli k hlavnímu vchodu, tak jsme zjistili, že nemáme platný vstupák a nemůžeme na výstaviště. No nic, musíme zpátky do informací a nechat si vytisknout nový vstupák. Nakonec jsme našli správnou halu, po delší době i malý stánek, kde nám vydali katalog, abychom vůbec zjistili, v jakém kruhu vystavujeme. Po hodině jsme zaparkovali u správného kruhu a byli připraveni. Přesně v 11 hod. byl připraven pan rozhodčí Peter J. Green (USA) v kruhu. Ovšem asi byl připraven jen on a my, zapisovatelky chyběly. Tak jsme čekali a čekali. Nakonec dorazily i zapisovatelky a mohlo se začít. Když jsme přišly na řadu i my s Nikou, světe div se, panu rozhodčímu se Nika líbila tak, že jsme skončily na prvním místě a Nika získala titul Interra Junior Winner 2013 :)

Koncem dubna jsme se s Nikou zúčastnily i neoficiálních závodů v agility, kde se Nika v úplných začátečnících umístila na prvním místě.

Nika 1. místo v agi začátečnících

Niku jsem přihlásila i na další neoficiální závody 3. Rakovnické hopsání, kde už byly náročnější parkury a my se umístily na 8. místě z 16 účastníků naší kategorie. Další závody jsme odložily na podzim a věnovaly jsme se celé jaro i léto trénování.

Začátek června opět patřil Kernímu víkendu v autokempu Kačer u Ovčár, který se opět povedl hlavně díky hlavní organizátorce Katce Přibylové :) Víkendu se zúčastnily obě holky. Vyratily jsme již v pátek odpoledne, kdy svítilo sluníčko, a tak se odpoledne konaly závody v agility. Holky se umístily na 3. a 4. místě za Maxíkem a Gasíkem Petry Musilové. V sobotu a v neděli bohužel celé dny pršelo, ale nám to nevadilo a věnovali jsme se v klubovně přednáškám – MVDr. Gabriely Lenártové (první pomoc při úrazech, kerni a nemoci, kastrace, březost, …) a Dáši Fridrichové (canisterapie a základní poslušnost). V sobotu odpoledne si naši psi v dešti zazávodili v coursingu a v neděli dopoledne jsme si zahráli i sranda hry :)

Kerní víkend 2013

Jaro jsme zakončily výstavami, kde na klubové výstavě v Lanškrouně excelovala Nika a odvezla si pohár za nejkrásnějšího psa plemene (BOB), a na národní výstavě v Klatovech si toto ocenění pro změnu odvezla Dášenka :)

Léto 2013

Léto jsme zahájily s holkami opět výstavami, ale na první místa už jsme nějak nedosáhly.
V srpnu jsme vyrazily s Nikou na náš první agility tábor pod taktovkou Moniky Šaling do Mrtníku u Kaznějova na cvičák „Brabcovna“. 1. turnusu se zúčastnilo 10 týmů, z toho jsme byly 3 začátečníci a ostatní byli zkušení matadoři, od kterých jsme se toho dost naučily. Bylo výborné je sledovat. První den jsme byly s Nikou plny síly a docela nám běhání šlo. Postupně mi každým dnem trochu síly ubývalo a poslední den jsem byla ráda, že půjdu do práce, kde si trochu na židli odpočinu :) Trénovali jsme od 8.00 hod. do 20.00 hod. s polední pauzou od 12.00 – 15.00 hod. Takže jsme toho za ty čtyři dny docela dost naběhaly.

Nika trénuje

Taky jsme si trochu s Nikou začaly s Obedience, což je „vysoká škola psí poslušnosti“. Ale úplně nás to nevzalo, tak jsem další tréninky Obedience odložila na později :)
Koncem srpna jsme se všichni vypravili na malou dovolenou s účastí na Evropské psí výstavě v Ženevě. Jeli jsme přes Německo, kde jsme přespali jednu noc, a pak jsme si pomalu projeli celé Švýcarsko až k Ženevě. Švýcarsko je nádherné – na malém území jsou nacpané nádherné hory a jezera. Chtěli jsme se podívat také do měst, okolo kterých jsme projížděli – Curych, Bern, Lausanne, ale bohužel, v centrech všude modré zóny a minimální šance někde rozumně zaparkovat. Tak jsme to nakonec vzdali a jeli rovnou do hotelu kousek od Ženevy v malém francouzském městečku – Divonne-les-Bains (ve Francii je ubytování přece jen o něco lacinější než ve Švýcarsku).
Dovolenou i výstavu jsme si moc užili. Opět jsme si prošli Ženevu a na výstavě jsme se setkali s chovatelkou Brigitte Erni, od které mám Niku, a také jsme se setkali s majitelkou sestry Niky „Ocupy“ a viděli Niky brášku „Otella“. Dále jsme se tam setkali s dalšími chovatelkami, které jsem znala jen z FB. Bylo to moc prima.

Ženevské jezero

Podzim 2013

Podzim jsme zahájily s Dášou coursingem (dostih v přírodním terénu za umělým střapcem). Vzhledem k tomu, že Dášu moc nebaví agility ani obedience, dopřála jsem jí zaběhání na mistrovství ČR v coursingu, které se konalo v Kralupech nad Vltavou (cvičiště Strachov). Jely jsme hlavně podpořit kernteriérku Getku kamarádky Barbory, která je perfektní lovec a coursing je pro ni brnkačka:). Jakmile začaly závody, tak Getka už šílela, jak se těšila na honbu za střapcem. Dášu, která naposledy běžela pořádný coursing vloni na podzim, to nějak moc nevzrušovalo. No a když jsem navíc viděla tu dlouhou trať (oficiálně 700 m, skutečně to muselo být minimálně 800 m) a jak se někteří psi vraceli a nebyli schopní to doběhnout, tak jsem začala mít obavy, jak to Dáša vůbec zvládne. Dáša 1. běh odstartovala dobře, navíc Getka se dostala rychle do čela, tak se nechala Dáša strhnout a pelášila za ní. Na lomech se ve vedení poctivě střídaly a na finálové rovince se dostala Dáša dopředu a měla docela velký náskok před Getkou. Najednou asi tak 20 m před cílem Dáša zavětřila a zastavila se a začala se ohlížet a čuchat po zemi. Getka ji dohnala a do cíle doběhla jako první a pěkně se na závěr do střapce zakousla. No a Dáša dost neochotně k nám nakonec přiběhla taky. Bylo jasné, že body jdou za tohle těžce dolů :( . 2. běh se běžel za 4 hodiny. Opět holky vyběhly dobře a nyní se v poslední rovince dostala do čela Getka a Dáša doběhla těsně za ní. V každém případě jsme v součtu měly velkou ztrátu bodů za 1. běh, takže konečný počet byl 334 bodů. Jsem ráda, že si Dáša zaběhala a hlavně, že to v pohodě zvládla :) .
V říjnu jsem pro změnu vyrazila s Nikou na další neoficiální závody do Rokycan. Již několik dní pršelo a neděle ráno nebyla výjimkou, bylo zataženo a poprchávalo. Cesta prázdná, nikde nikdo, všichni vyspávali špatné počasí a já frčela s Nikou do Rokycan. Na cvičáku v Rokycanech navzdory počasí však bylo rušno a všude už stály stany závodníků. Našla jsem si volné místečko a postavila deštník, abychom při tom čekání s Nikou nezmokly:). Závody začaly načas, nejprve štěňátka a junioři. Pak se přestavil parkur a byl zahájen závod agility pro nezávodníky – kategorie L, M a S. Parkur nebyl až tak obtížný, ale byl tam bohužel kruh ve velkém rámu a stalo se to, čeho jsem se obávala. Nika v zápalu boje jej proskočila mimo (je to přece rychlejší:)) a když jsem na ní zavolala, že takhle ne, tak ho pro jistotu skočila dobře, ovšem z druhé strany a už jsme byly diskvalifikované. A tak hezky jsme to běžely:(. Poté pokračovali v agility závodu závodníci a pak znovu nezávodníci jumping. Opět jednoduchý parkur, ovšem Nika zavadila zadní nohou o laťku na jedné překážce a shodila ji, takže, i když jsme měly 2. nejlepší čas, tahle chyba nás posunula na 7. místo z 16 závodníků.

Zkratka mimo kruh :)

Konec října patřil výstavě v Bratislavě, kde se dařilo lépe Nice, která oba dny zvítězila ve své třídě a jeden den dokonce dostala titul CACIB (nejhezčí fena plemene).
Stejné ocenění získala Nika i na mezinárodní výstavě v Praze začátkem listopadu.
Začátkem prosince jsem vzala Niku na otočku ještě na výstavu do Welsu (Rakousko), kde se nám už tolik nedařilo:(
Když zrekapituluji rok 2013, tak mi dal díky Dášence krásnou kerní holčičku Lexičku, Dášence první titul „BOB“ v její výstavní kariéře, Nice tituly „Český junior šampion“, „Klubový šampion mladých“, Interra Junior Winner 2013, 3x CACIB a 2x BOB.
Dále se jasně ukázalo, která z holek míní sportovat (Nika) a která dává přednost honění koček na zahradě (Dášenka) :)

Takže do roku 2014 přeji všem především zdraví a trochu štěstí ve výstavním ringu a na závodech a zkouškách agility :)